Tato otázka je položená proto, abychom objektivně vysvětlili naše tvrzení, že krémová injektáž zdiva Systémem AquaStop Cream^® je nejúčinnější injektážní metoda pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti ve zdivu a tím jeho trvalého odvlhčení.

Jsou samozřejmě i jiné příčiny, které způsobují zavlhání či natékání vody do konstrukcí objektů spodní stavby, jako je např. tlaková voda natékající v lokálních místech skrz zdivo do suterénních prostor a podzemních podlaží, kde je metoda krémové injektáže nevhodná a tyto problémy spolehlivě řeší tlaková polyuretanová injektáž, viz. polyuretanová injektáž.

Anebo problém se zavlháním podúrovňového zdiva, kde vlhkost neproniká jen od základů směrem nahoru, ale i z přilehlé zeminy do neodizolovaného podúrovňového zdiva (tzn. plošná infiltrace vlhkosti z bočního směru), a to z důvodu absence, dožilosti či poškození svislé vnější hydroizolace obvodového zdiva. V tomto případě se nabízí odkopání domu a zhotovení svislé hydroizolace, ale ne vždy se dá zhotovit výkop k základům objektu. V těchto případech je nezastupitelná injektáž do přilehlé zeminy, viz. gelová injektáž zdiva do přilehlé zeminy.

Tímto chceme poukázat na skutečnost, že neexistuje univerzální injektáž vlhkého zdiva ve stavebním odvětví sanace vlhkého zdiva.

Silanový emulzní krém AquaStop Cream^® díky své vysoké primární hustotě, značné viskozitě, nemá tendenci při plnění, po provedené výplni vrtů, ale i v průběhu dispergace (šíření aktivní látky zdivem), nekontrolovatelně unikat běžnými netěsnostmi pravidelných i nepravidelných spár, ale i samotným nekompaktním zdivem.

Po vyplnění obsahu vrtů se injektážní krémAquaStop Cream^® postupně a relativně pomalu, mění ve velmi jemný hydrofobní gel a dále na kapalinu s velmi nízkou viskozitou. Tento proces změny viskozity však probíhá v řádech týdnů, a tím aktivní látka spolehlivě a snadno proniká do pórů i do těch nejmenších kapilár stavebních materiálů i se značnou hutností (malou porézností – savostí) v místě linie vrtů a do značné míry tato dispergace nepodléhá ani gravitaci. To znamená, že hydroizolační clona ve zdivu nevzniká v momentě provedené injektáže, ale vzniká v určitém časovém horizontu od provedené výplně vrtů. Proces vzniku celistvého hydroizolačního pásu ve zdivu trvá 2 až 6 týdnů. Zdivo se napouští (nasycuje) postupně od vrtů všemi směry, ale pomalé rozpouštění a nasycování zdiva zaručuje, že aktivní látka v krémové emulzi napustí zdivo v celé hloubce, šířce a dokonce i výšce zhotovené linie injektáže.

Jelikož je injektážní emulze slučitelná s vlhkým prostředím, je proces vznikající clony rovnoměrný a tím spolehlivý. Tato vlastnost měnící se viskozity injektážního krému AquaStop Cream^® je jedinečná a bezpochyby je značnou výhodou.

Také není potřeba vrty naklánět ke svislé rovině zdiva (nakloněné vrty jsou kontraproduktivní pro rovnoměrnou dispergaci) a dají se využít ideální místa průběžných spár či přechodových ložných spár zdiva. Co je ale zásadní vlastností postupného nasycování injektovaného zdiva je to, že neuniká nekontrolovatelně běžnými netěsnostmi spár ve zdivu a někdy i samotným nesoudržným zdivem, jako se do děje při aplikaci všech tekutých injektážních přípravků, jako jsou např. silikonová mikroemulze, tekutý injektážní přípravek na bázi methylsilanolátu draselného a další obdobné tekuté injektážní výrobky.

Nekontrolovatelný únik zdivem u všech druhů kapalných tekutých injektáží nevyřeší tlaková injektáž přes injektory a ani naopak pomalé nalévání vrtů do zdiva přes trychtýřky či infúzní nádobky s hadičkami zavedenými do ústí vrtů anebo zatěsňování povrchů zdiva v místech injektáže. U kamenného či smíšeného zdiva už se nedá ani hovořit o drobných netěsnostech a tak nikdy nemůže vzniknout funkční hydroizolační clona v celé hloubce a šířce zdiva, na rozdíl od průběhu krémové injektáže, kterou vám nabízí Systém AquaStop Cream^®  Většinové množství těchto tekutých prostředků rychle proteče samotným zdivem mimo základy. Tekuté injektážní prostředky nejsou v efektivitě svého účinku slučitelné s fyzikálními zákony jako je gravitace, reálnost či spíše nereálnost dostatečné nasákavosti pórů a kapilár zdiva v závislosti na čase, a ať se tato injektáž provádí tlakově anebo beztlakově, je to u tekutých injektážních materiálů v podstatě vždy zákonitý fyzikální negativní dopad.

Proti těmto tekutým prostředkům, ať mají složení a koncentraci účinné látky sebelepší, je další překážkou procentuální vlhkost obsažená ve zdivu. Čím více je zdivo zavlhlé, tím více je smísení aktivní látky tekutých prostředků s vlhkostí obsaženou ve zdivu nereálné. Vyšší procentuální vlhkost obsažená ve zdivu je pro Systém AquaStop Cream^®  naopak výhodou, jelikož vlhkost obsažená ve zdivu je nosičem vysoce koncentrované aktivní látky ve svém obsahu. Injektážní krém AquaStop Cream^®   obsahuje i určité množství vodní báze a tím se aktivní látka injektážního krému může šířit i v suchém prostředí zdiva.  Chemická injektáž se zhotovuje v naprosté většině případů právě do zdiva zavlhlého.

Dále je u výše uvedených tekutých injektáží nevýhodou, že se vrty musí zhotovovat vždy ve značném sklonu (doporučuje se až 45st náklon) k svislé rovině zdiva, z pochopitelných důvodů, ale pokud zde vůbec clona vzniká, tak spíše u dna vrtu a tím opět nemůže vzniknout rovnoměrná hydroizolační clona a pokud vůbec clona vzniká,
je to v kuželovém šíření, což je další nevýhodou. Tyto všechny negativní vlastnosti jsou zapříčiněny nikoliv aktivní látkou, která je bezesporu účinná, ale její primární nízkou viskozitou, která je v podstatě neměnná od zahájení plnění po dokončený chemický proces. Tekuté tlakové nebo beztlakové injektáže pro zhotovení hydroizolační clony ve zdivu pro zamezení vzlínající vlhkosti považujeme za překonanou etapu injektáží.

Z výše uvedených důvodů nemá krémová injektáž zdiva pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti v současné době plnohodnotného zástupce. Polyuretanová injektáž a gelová rubová injektáž jsou určené pro nápravu jiných poruch (viz. výše), než pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti ve zdivu.

Napsal Jiří Schwarz dne 11.10.2012

• Je to zejména z toho důvodu, že nadzemní zdivo stavby trvale zavlhčované vzlínající zemní vlhkostí je vystaveno promrzání v zimním období, které proces degradace a destrukce stavebních materiálů ještě urychluje.
• Dlouhodobě zavlhčované zdivo se zasoluje a jelikož sůl je hydroskopická, omítka a samozřejmě i zdicí materiály nevysychají, a to ani v sušším období a to proto, že zdivo a omítka nasycená solemi pohlcuje vodní páry i ze vzdušné vlhkosti.
• Dalším důvodem proč neoddalovat sanace zdiva je to, že tato nadzemní zavlhlá část stavby vykazuje větší tepelné ztráty.
• Dále, pokud byste chtěli zateplit tento objekt, tak v případě neodstraněné příčiny zavlhání spodní stavby způsobené vzlínající vlhkostí ve zdivu, se stane to, že se vlhkost ještě intenzivněji začne objevovat ve vnitřních prostorách. Následně se začnou objevovat na površích zdiva různé druhy plísní, které vylučují spóry. Spóry těchto plísní jsou velmi toxické a zdraví nebezpečné.
• Snižování tržní hodnoty stavby.

Co se děje při dlouhodobém zavlhání zdiva staveb?

1. Nevratná destrukce zdicích a omítkových materiálů
2. Zvýšené tepelné ztráty
3. Zdravotní riziko v obytných prostorách
4. Estetické hledisko (vlhké mapy, solné výkvěty a pod.)