Dobrý den.
Systém AquaStop Cream je účinný i pro betonové zdivo, i když v tomto druhu zdiva pro jeho hutnost, která je ale taktéž různá (betonáž vibrovaná, nevibrovaná, poměry písku a cementu, kvalita směsí a případné příměsi, atd), má určité omezení, tedy co do vzdálenosti nasycení aktivní látkou vznikajících clon od vrtů v betonové struktuře. Stále ale platí toto: z mechanických metod je použitelná jedna jediná metoda pro zhotovení dodatečné vodorovné izolace ve zdivu a to podřezání diamantovým lanem. To má zejména u podúrovňového zdiva svá prostorová omezení. Nesporná výhoda: podřezání zdiva diamantovým lanem nemá co do pevnosti a tloušťky materiálu v podstatě žádná omezení. Nevýhodou této metody jsou však vysoké náklady, prostorová omezení a jedná se o nejvíce invazivní metodu ke stavbě. Za předpokladu, že se vše ale zhotoví důkladně a bez pochybení, je to metoda spolehlivá a v některých případech nenahraditelná. Jiná mechanická metoda pro zhotovení dodatečné izolace v příčném řezu betonové stěny není možná. Druhá možnost, a v podstatě již jediná, je chemická injektáž zdiva. Nic jiného se nenabízí. Tlaková, netlaková, nízkotlaká injektáž zdiva s použitím hydrofobních tekutin, např. injektážní silikonová mikroemulze, methylsilanolát draselný, jsou v současnosti již prokazatelně nespolehlivé metody a u Vašeho druhu zdiva naprosto nepoužitelné. Není to dáno jejich chemickým složením. Každý výrobek, který je certifikován a tím uveden na trh pro účely zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti, musí být chemicky nastavený funkčně. Problém však u těchto tekutých injektáží je, že u běžného zdiva nekontrolovatelně protékají nesoudržností samotného zdicího materiálu, která se vyskytuje u naprosté většiny zdicích materiálů. Pravdou je, že pravděpodobně jedinou výjimkou je betonové zdivo, které má značnou hutnost a tím soudržnost a tak toto nekontrolovatelné a nevýhodné protékání samotným zdicím materiálem pravděpodobně probíhat nebude, avšak bude muset být proveden značně nakloněný vrt, ve kterém pokud bude probíhat šíření, bude ale opět nerovnoměrné (kuželové). Polyuretanová injektáž je pro svůj ,,airbag efekt““ (můj terminus technicus pro průběh chemické reakce polyuretanu ve zdivu) taktéž nevhodná pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti. Polyuretanová injektáž je vynikající metoda pro zamezení lokálním průnikům tlakových vod např. v monolitních betonových konstrukcích (tunely, podzemní garáže atd.), ale to není Váš případ. Krémová injektáž je nejúčinnější metoda ve všech používaných druzích zdících materiálů a pojiv. Injektážní krém AquaStop Cream ve vrtu nevysychá, neodpaří se a nezatvrdne a hlavně nekontrolovatelně zdivem neprotéká. Je to dáno jeho značnou hustotou a koncentrací účinné látky, která je daná jiným chemickým a výhodnějším složením než u výše uvedených tekutých injektáží, a dokud se objem injektážního krému z vrtu nenasytí do struktury i málo porézního materiálu, bude aktivně, ať už rychle či pomalu, pronikat do pórů a i těch nejjemnějších kapilár zdiva. Velká hutnost materiálů toto samozřejmě zpomaluje, ale stejně tak i suché prostředí. Ve Vašem případě je hutnost značná, ale pokud betonová stěna je vlhká, jak popisujete v dotazu, tak tam máme alespoň jeden příznivý faktor. Jednoduše řečeno, kde kapilárně působí, tj. vzlíná, vlhkost, je jasné, že materiál není vodotěsný a tím je více či méně porézní. Vlhkost obsažená ve zdivu je pro představu jakýmsi nosičem aktivní látky injektážního krému AquaStop Cream. Zjednodušeně řečeno, kam se dostane porézností vzlínající vlhkost, dříve či později dle uvedených nejvýznamnějších faktorů, které ovlivňují rychlost a vzdálenost doběhu vznikajících clon, pronikne i aktivní látka injektážního krému AquStop Cream do struktury injektovaného materiálu. Tím, že jde o systém AquaStop Cream, technologický postup je daný: vrty pro injektáž není žádoucí naklánět a to z důvodu, že čím větší je náklon, tím větší vzniká nerovnoměrnost šíření aktivní látky ve struktuře injektovaného materiálu, tj. můj terminus technicus „kuželové šíření“, to znamená, že u dna vrtu je šíření vždy intenzivnější než u ústí vrtu. Naopak u vodorovných vrtů, tj vrtů zhotovených kolmo ke svislé rovině zdiva, tento nežádoucí efekt neprobíhá. Šíření aktivní látky strukturou materiálu probíhá rovnoměrně. Značná hustota krémové emulze je zárukou, že injektážní výplň z vodorovného vrtu nevyteče, tak jako by se to stalo u tekuté injektáže. Osové vzdálenosti mezi vrty lze u betonových konstrukcí zkrátit na 80 mm v jednoliniovém provedení.

S přátelským pozdravem

Jiří Schwarz