Dobrý den pane Slabý. Hydroizolační vana zhotovená bitumenovou stěrkou AquaStop Bitumen 2K má mnoho výhod oproti klasických asfaltových pásů. Ty dvě hlavní výhody jsou neoddiskutovatelné. To jsou:
Hydroizolace je bezešvá, beze spojů. Ta druhá obrovská výhoda této stěrky je, že má velmi dobrou přilnavost k většině druhů povrchů (podkladů) i zavlhlých, snadno se hladítkem nanáší i na svislé konstrukce, záhyby, nerovné podklady, což u asfaltových pásů toto neplatí a na svislých konstrukcích či záhybech se asfaltové pásy odchlipují apod. Jistě z praxe znáte. Dalšími, řekl bych neméně zajímavými výhodami jsou, že vzniká protiradonová bariéra, je do jisté míry pružná a nemá tendenci při drobných otřesech či pnutí praskat, velmi snadná aplikace, a nanáší se do cca. 6 mm, takže se nejedná o jakýsi nátěr, ale vznikne dostatečně silná hydroizolační vrstva. Nechci, aby to znělo jako demonstrace výhod, ale opravdu, kdo začal zhotovovat tyto izolace, již na jinou izolaci pro tyto účely neměl potřebu přejít. V neposlední řadě se dá použít na svislé izolace podúrovňového zdiva při odkopání, tam bych řekl, že je nenahraditelná. Dobře se dá kopírovat nerovnost zdiva, nestéká, vynikající přilnavost k zavlhlému podkladu, což je u odkopaného podúrovňového zdiva vždy, atd. Nanáší se ve dvou vrstvách hladítkem a každá vrstva je již dostatečně pevná po 24 hodinách. U podlahy je vhodnější po první zhotovené vrstvě zhotovovat druhou vrstvu za 48 hodin a použít nejlépe tenisky s nízkým vzorkem. Je to sice určitá technologická pauza, časové omezení, ale klady jistě převládají. Ještě asi zajímavými vlastnostmi bitumenové stěrky AquaStop Bitumen 2K jsou, že se velmi kvalitně spojí s širokou škálou jiných druhů stávajících izolací a materiálů, od injektážní již probíraných clon, asfaltových lepenek, nerezových plechů až po dřevěné konstrukce. No zvažte, případně zkuste.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz – jednatel spol. TRUMF sanace s.r.o.
http://www.trumf-sanace-sro.cz
- Trumf Sanace stáří dotazu 5 roky dní
- last edited 5 roky dní
- You must login to post comments
Dobrý den. Po dokončení sanační omítky je potřeba zhotovit povrchovou úpravu, která by měla splňovat estetické hledisko pro obytné a většinou i pobytové prostory,ale i venkovních povrchů. Sanační jádrová omítka se dokončí sanačním štukem a v posledním kroku paropropustnou barvou. U omítek je výhodné, aby jádrová omítka měla již dostatečnou pevnost, což je doba 1 max 2 dnů od dokončení omítacích prací. Není dobré povrch již srovnané omítky nechat přeschnout. Nicméně se tomu nedá někdy předejít a tak se u klasických vápenocementových omítek provede penetrační nátěr na povrch jádrové omítky, tj. pod štuk. Tyto běžné penetrace obsahují akrylátové disperze a tím nejsou vhodné pro použití na sanační omítky. Proto nedoporučuji jakýkoliv zpevňující penetrační nátěr na povrch sanační omítky, jelikož se povrch do značné míry uzavře a snižuje odvod par. Těmito penetračními nátěry se zvyšuje difúzní odpor všech, do té doby prodyšných vrstev. Jaký je tedy postup u sanačních omítek a zvýšení pevnosti štukové vrstvy k podkladu? Tak, jak to odjakživa dělali zedničtí mistři. Povrch omítky zavlhčili zednickou štětkou před natahováním štukové vrstvy a štuk se s podkladem také spolehlivě spojil. Tento postup doporučuji u sanačních omítek při nanášení štuku. U běžných vápenocementových omítek bych použil penetraci. U sanačních omítek ji v žádném případě nedoporučuji.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz
- Trumf Sanace odpovězeno 5 roky dní
- last edited 5 roky dní
- You must login to post comments