Dobrý den.
Z přiložených fotografií se mi jeví místnost jako suterénní. Rozdílovou výšku mezi podlahou a výškou terénu, dle okénka, odhaduji okolo 1200 – 1400 mm. Pokud by tomu tak bylo, je nutné, aby byla plně funkční i vnější svislá hydroizolace a dostatečně hluboko založená, minimálně pod novou skladbu podlahy, lépe až k základové spáře. U vnitřních příček suterénních místností, kde jsou z každé strany zdi místnosti, vlhkost vzlíná pouze odspodu, od svého základu. V tomto případě je odizolování takovéto zdi snazší, jelikož dotace vlhkosti probíhá pouze odspodu, nikoliv i z bočního směru, tj. z výškového rozdílu mezi podlahou a výškou neodizolovaného terénu. Chemická či mechanická podřezávka těchto vnitřních zdí mezi místnostmi řeší problém zavlhání, jelikož zamezuje působení vzlínající vlhkosti odspodu. Totéž platí i u zdí, které jsou obvodové či vnitřní, ale jsou nad úrovní terénu. To jsou důležité a jednoznačné standardy pro zdárné odvlhčení zdiva, trpící zemní vlhkostí. To, že v rekonstrukci budou i podlahy, je samozřejmě výhoda pro komplexnější řešení sanace spodní stavby.
Vaše zdivo, dle Vašeho popisu, ale i dle přiložené fotografie, je velmi problematické pro vytvoření jakékoliv dodatečné hydroizolace ve vodorovném, příčném řezu. Je to dáno složením. Jedná se o velmi tvrdý kámen, který je nenasákavý, ale přesto zavlhání zdiva způsobuje maltová výplň mezi kameny a o to je to ještě složitější. Z mechanických metod by se dala použít podřezávka diamantovým lanem, a to ještě problematicky u obvodového zdiva pod úrovní terénu, kde je potřeba lano protáhnout z vnější strany svislé konstrukce, abych vytvořil „“běžící““ smyčku, ale možná i z jiných prostorových omezení. Všechny ostatní mechanické metody u Vašeho druhu zdiva jsou nereálné. Pak je tady další možnost, chemická injektáž zdiva. Ale už samotné navrtání může být problém. U tohoto druhu zdiva, kde v podstatě vlhkost nevzlíná samotným zdicím materiálem, nesavým kamenem, ale spojovací maltovou výplní, je nutné pro zvýšení „“ spolehlivosti““ zhotovit injektážní linie dvě, aby se zvýšila pravděpodobnost uceleného uzavření zdiva proti vzlínající vlhkosti. Tekoucí, kapalné injektáže velmi snadno a nekontrolovatelně protečou značně nehomogenní skladbou zdiva a tak se nabízí spolehlivější metoda, krémová injektáž zdiva, která svojí značnou hustotou v momentě plnění zásadně neproteče zdivem a pokud přímky vrtů budou protínat maltové výplně (a rozhodně nějaké výplně protnou, a navíc ve dvouřadém navrtání se pravděpodobnost protnutí více maltových výplní zvyšuje), je vyšší pravděpodobnost, že se maltové výplně v místě injektáže nasytí aktivními látkami injektážního krému AquaStop Cream. Myslím si, že není co více popisovat. Je to každopádně zdivo, které je svojí skladbou jedním z nejkomplikovanějších druhů zdiva pro vytvoření dodatečné hydroizolace v příčném řezu. Ve Vašem případě, tím, že bude podlaha vybourána, můžete injektážní linii snížit, a to do blízkosti vodorovné hydroizolace podlahy. Hydroizolační vanu následně vytáhněte do výšky injektážních linií a sice s přesahem cca 50 mm. Tím se obě hydroizolace napojí a budou se vzájemně doplňovat. V případě jakýchkoliv nejasností mi můžete zavolat na poradenskou tel. linku 731 565 565.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz