Dobrý den pane Slabý. Hydroizolační vana zhotovená bitumenovou stěrkou AquaStop Bitumen 2K má mnoho výhod oproti klasických asfaltových pásů. Ty dvě hlavní výhody jsou neoddiskutovatelné. To jsou:
Hydroizolace je bezešvá, beze spojů. Ta druhá obrovská výhoda této stěrky je, že má velmi dobrou přilnavost k většině druhů povrchů (podkladů) i zavlhlých, snadno se hladítkem nanáší i na svislé konstrukce, záhyby, nerovné podklady, což u asfaltových pásů toto neplatí a na svislých konstrukcích či záhybech se asfaltové pásy odchlipují apod. Jistě z praxe znáte. Dalšími, řekl bych neméně zajímavými výhodami jsou, že vzniká protiradonová bariéra, je do jisté míry pružná a nemá tendenci při drobných otřesech či pnutí praskat, velmi snadná aplikace, a nanáší se do cca. 6 mm, takže se nejedná o jakýsi nátěr, ale vznikne dostatečně silná hydroizolační vrstva. Nechci, aby to znělo jako demonstrace výhod, ale opravdu, kdo začal zhotovovat tyto izolace, již na jinou izolaci pro tyto účely neměl potřebu přejít. V neposlední řadě se dá použít na svislé izolace podúrovňového zdiva při odkopání, tam bych řekl, že je nenahraditelná. Dobře se dá kopírovat nerovnost zdiva, nestéká, vynikající přilnavost k zavlhlému podkladu, což je u odkopaného podúrovňového zdiva vždy, atd. Nanáší se ve dvou vrstvách hladítkem a každá vrstva je již dostatečně pevná po 24 hodinách. U podlahy je vhodnější po první zhotovené vrstvě zhotovovat druhou vrstvu za 48 hodin a použít nejlépe tenisky s nízkým vzorkem. Je to sice určitá technologická pauza, časové omezení, ale klady jistě převládají. Ještě asi zajímavými vlastnostmi bitumenové stěrky AquaStop Bitumen 2K jsou, že se velmi kvalitně spojí s širokou škálou jiných druhů stávajících izolací a materiálů, od injektážní již probíraných clon, asfaltových lepenek, nerezových plechů až po dřevěné konstrukce. No zvažte, případně zkuste.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz – jednatel spol. TRUMF sanace s.r.o.
http://www.trumf-sanace-sro.cz
- Trumf Sanace stáří dotazu 5 roky dní
- last edited 5 roky dní
- You must login to post comments
Dobrý den pane Šůro. Dle Vašeho popisu vše nasvědčuje tomu, že v rohu místnosti vzniká rosný bod a tím se na vnitřním chladném povrchu rohové části místnosti kondenzuje vzdušná vlhkost. Dle Vašeho popisu je to učebnicový příklad průběhu kondenzace vzdušné vlhkosti. Samozřejmě se může jednat i o drobné zavlhání zdiva z důvodu dožilosti či poškození stávající vodorovné hydroizolace. Tím by zdivo mohlo vykazovat větší tepelné ztráty. Jen měřením vlhkosti vlhkoměrem je možné zjistit, zda se jedná pouze o kondenzaci vlhkosti v nejchladnějším místě místnosti z důvodu nedostatečného tepelného odporu místa konstrukce anebo kombinací s drobnou dotací zemní vlhkosti, která kapilárně vzlíná v rohu místnosti. Tato dotace vlhkosti může být tak nízká, že se v teplejším období neprojevuje, ale zvyšuje tepelnou vodivost a tím v zimním období, tj. při nízkých teplotách, se povrchová teplota na omítkách ještě více snižuje. Povrchové měření vlhkosti na omítkách by bylo v tomto případě zavádějící. V případě, že provedete měření, je potřeba měření vlhkosti provést v určité hloubce zdiva. Pokud se ve zdivu nadlimitní vlhkost nenaměří, je potřeba vyřešit kondenzaci způsobenou vznikem rosného bodu zateplením konstrukce. Pokud by se ale mírně nadlimitní vlhkost ve zdivu měřením potvrdila (terminologii „“mírně nadlimitní vlhkost““ jsem použil z důvodu, že dle Vašeho popisu průběhu kondenzace vyšší či vysoká vlhkost ve zdivu zatím působit nemůže), pak je potřeba zhotovit dodatečnou hydroizolaci pro zamezení vzlínající vlhkosti. V případě, že kondenzace ale v zimním období bude probíhat i nadále a stejným způsobem, bude nutné konstrukci ještě zateplit.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz
- Trumf Sanace odpovězeno 5 roky dní
- last edited 5 roky dní
- You must login to post comments
