Dobrý den pane Slabý. Hydroizolační vana zhotovená bitumenovou stěrkou AquaStop Bitumen 2K má mnoho výhod oproti klasických asfaltových pásů. Ty dvě hlavní výhody jsou neoddiskutovatelné. To jsou:
Hydroizolace je bezešvá, beze spojů. Ta druhá obrovská výhoda této stěrky je, že má velmi dobrou přilnavost k většině druhů povrchů (podkladů) i zavlhlých, snadno se hladítkem nanáší i na svislé konstrukce, záhyby, nerovné podklady, což u asfaltových pásů toto neplatí a na svislých konstrukcích či záhybech se asfaltové pásy odchlipují apod. Jistě z praxe znáte. Dalšími, řekl bych neméně zajímavými výhodami jsou, že vzniká protiradonová bariéra, je do jisté míry pružná a nemá tendenci při drobných otřesech či pnutí praskat, velmi snadná aplikace, a nanáší se do cca. 6 mm, takže se nejedná o jakýsi nátěr, ale vznikne dostatečně silná hydroizolační vrstva. Nechci, aby to znělo jako demonstrace výhod, ale opravdu, kdo začal zhotovovat tyto izolace, již na jinou izolaci pro tyto účely neměl potřebu přejít. V neposlední řadě se dá použít na svislé izolace podúrovňového zdiva při odkopání, tam bych řekl, že je nenahraditelná. Dobře se dá kopírovat nerovnost zdiva, nestéká, vynikající přilnavost k zavlhlému podkladu, což je u odkopaného podúrovňového zdiva vždy, atd. Nanáší se ve dvou vrstvách hladítkem a každá vrstva je již dostatečně pevná po 24 hodinách. U podlahy je vhodnější po první zhotovené vrstvě zhotovovat druhou vrstvu za 48 hodin a použít nejlépe tenisky s nízkým vzorkem. Je to sice určitá technologická pauza, časové omezení, ale klady jistě převládají. Ještě asi zajímavými vlastnostmi bitumenové stěrky AquaStop Bitumen 2K jsou, že se velmi kvalitně spojí s širokou škálou jiných druhů stávajících izolací a materiálů, od injektážní již probíraných clon, asfaltových lepenek, nerezových plechů až po dřevěné konstrukce. No zvažte, případně zkuste.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz – jednatel spol. TRUMF sanace s.r.o.
http://www.trumf-sanace-sro.cz
- Kristýna Kailová stáří dotazu 5 roky dní
- last edited 5 roky dní
- You must login to post comments
Dobrý den.
První moje odpověď směřuje k Vaší poslední otázce. Nějaká příčina tento stav určitě způsobuje. Stav, který popisujete, je nepřijatelný v místech místnosti, na kterou se dotazujete. Budu odpovídat a reagovat chronologicky dle Vašeho popisu stavu. Jediné vlhnoucí místo v domě (dle popisu provedení navrtání se jedná o rohové místo obvodového zdiva) je za kuchyňskou linkou v rohu, ale i na povrchu podlahy, kterou jste při injektáži potřísnili krémem, kondenzuje vlhkost, jak jste popsala. Provedli jste zkoušku těsnosti odpadů, ale asi jste neprovedli tlakovou zkoušku rozvodů vody, což by v místech, kde se nachází kuchyňská linka anebo např. koupelna, tj. kde jsou odpady a rozvody vody, bylo vhodné. Tlaková zkouška rozvodů vody ve Vašem případě ale není nutná, ale to jste možná ani v plánu neměla. Případný únik vody z vodovodního potrubí totiž není pravděpodobný. V případě vody z potrubí, která je 24 hodin pod tlakem, a v nějakém spoji, byť drobným, ale trvalým únikem zamokřuje zdivo, bude průběh zamokření jiný, než vyplývá z Vašeho popisu. V případě byť drobného úniku vody se vlhkost postupně od tohoto místa havarijního stavu neustále šíří, a to samozřejmě nezávisle na úhrnech srážek a i nezávisle na ročním období. U Vás, kde vzniká pravděpodobně kondenzace vlhkosti v rohové části místnosti včetně místa podlahy, se objevuje vlhká mapa za kuchyňskou linkou v podzimních měsících a velmi pravděpodobně ještě více v zimním období. Roh jste injektovali z venkovní strany a tak nepředpokládám nedostatečně zainjektovaný rohový půdorys či příčný řez tl. zdiva rohu. Z popisu injektáže je jasné, že se jedná o obvodové zdivo. Tady bych si troufl odhadnout jako příčinu vlhnutí vznik kondenzace v nejchladnějším místě místnosti se sníženým prouděním vzduchu a možná i vyšší procentuální vlhkostí vzduchu, která ještě umocňuje vznik kondenzace a tím vznik vlhké mapy v rohu v chladném obdobím, což koresponduje s Vaším popisem. Už to, že konstatujete, že se Vám na povrchu podlahy v inkriminovaném rohu dělají krůpěje vody, to vše nasvědčuje kondenzaci vzdušné vlhkosti v místě rosného budu. Dům je v této části nepodsklepený, jinak v jiných místech 1NP je sucho a to vše podporuje moji úvahu o vzniklé příčině. Pokud by se tento stav v těchto obdobích objevoval a opakoval, bylo by téměř jisté, že se jedná o kondenzaci ve spojení se sníženým prouděním vzduchu, ale to jsem již výše uvedl. Řešením by bylo zateplení alespoň rohové části fasády, ale zateplovat fasádu např. polystyrénem v relativně malé ploše je zejména z estetického hlediska trochu nevýhodné a tak by se toto místo vnitřního rohu dalo zateplit i z vnitřní strany, a sice speciální, vysoce účinnou omítkou. Pro tyto případy je vysoce spolehlivá termoizolační omítka, která vyřeší teplotní rozdíly vnitřního rohu a tím zamezí vzniku kondenzace na svém povrchu a tím případnému vzniku plísní. Termoizolační omítka se dá aplikovat ale i z venkovní strany. Ve Vašem případě plísně nevznikají, jelikož jsou období (a to zřejmě většina ročních období), kdy povrch zdiva je suchý a tím se nestačí plísně trvale zachytit a začít se šířit. Co ale s podlahou v rohové části místnosti? To bych zatím nechal bez návrhu řešení, jelikož zdivo může krajovou část podlahy ovlivňovat, ale i naopak, ale jak jsem výše uvedl a i na závěr zdůrazňuji, vše posuzujeme ještě v době, kdy nelze objektivně vyvozovat jakékoliv závěry.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz
- Trumf Sanace odpovězeno 5 roky dní
- last edited 5 roky dní
- You must login to post comments